Hornická obec Podlesí ležící v údolí Litavky pod Březovými Horami byla ve své historii spjata s dolováním stříbra na Příbramsku.

První zmínky můžeme sice naleznout již v roce 1527, ale jako vesnice se Podlesí konstituovala až v polovině 17. století. Obec tehdy ležela na pozemku příbramského panství, založeného v roce 1524. Příbramský magistrát byl pánem nad Podlesáky ve všech běžných záležitostech.

V 17. a 18. století probíhala recese stříbrnorudné těžby. Život v Podlesí byl tehdy zřejmě ohraničen běžnou zemědělskou výrobou. Nelze vyloučit ani povrchovou těžbu železné rudy a účast podlesských na jejím zpracování. Podbrdsko bývalo označováno za železárny Čech a právě 17. a 18. století jeho sláva vrcholila. V důsledku reforem J. A. Alise, rodáka z Vysoké Pece, se koncem 18. století podařilo významně povzbudit těžbu stříbrných rud na Příbramsku. Hornictví se stalo dominantním oborem lidské činnosti a vtisklo tvář mnoha obcím, včetně Podlesí. Hornické obce charakterizuje především zvláštní typ obydlí, bez obvyklého hospodářského zázemí. Zemědělská výroba zde měla pouze doplňkový význam.

 

Svahy Třemošné bujnými lesy dosahovaly až po Litavku, která četnými výmoly a horskou vodou bývala útočištěm raků a hbitých pstruhů. Nazývala se také Pstruhovým potokem. Z dob, kdy byla zřízena městská puchýrna pod Dolejší oborou, zabránila otrávená voda rybám přístup do horního toku. Podlesí vzniklo v době, kdy Příbram začala zpracovávati železnou rudu. U Litavky byly postaveny tři hamry a chalupy hamršmídů. Když se rozšiřovala huť, byly vystavěny u ní chalupy ,,U červeného psa", dnešní Nové Podlesí. V roce 1691 navrhoval Bittner znovuzřízení staré hutě, která za velkého rozkvětu březohorských dolů v minulých dobách stávala v Podlesí (blíže tehdejšího Kudličova mlýna), ale časem se rozpadla, byla bahnem zanesena tak, že na zarostlém místě stěží bylo poznati, kde huť stála.

 

Před domem pana Braniše byl znáti struskový odval. Při opravě tohoto domu se nalzly vyýklenky, pícky a pod podlahou drobné rudy, patrně pozůstatky staré "prubovny". Blíže huti stávaly podleské puchýrny. Některá stavení v Podlesí nasvědčují tomu, že dolování mělo v podlesí pracovní oddělení. Dům pana matějíčka stál na místech bývalé prubírny; zadní dům byl patrně puchýrna o čemž svědčí vodní strouha od bývalého teskovic mlýna vedená do nádrže pana Antropiusa a z ní na tehdejší stoupy. Odtok byl nedaleko transformátoru přímo u Litavky.

 sejmout0018    kopie na web

V polovině 18. století měla stará puchýrna 9 pěcholů, 2 čističe a 1 propilaště. V puchýrnách (stoupách) se ruda pěcholy drobila; podobně i ve mlýnech. Ve splavovnách (,,šelmovny") vodou na splavech se odlučovala težší ruda od lehčích jalovin. Podleské puchýrny měly vodní kolo. Při staré kovárně byla studna s pramenitou vodou, v níž se kalily broušené vrtáky. Nosičky je pak roznášely po šachtách. Proti kovárně byl ,,Kohlhaus", sklad dřevěného uhlí pro kováře. V Podlesí byly splavy ve splavovně Thinfeldských stoup. Thinfeldské stoupy měly 61 úpravenských strojů. Se stavbou Thinfeldu se počalo 1846. Jméno bylo podle c.k. ministra hornictví Ferdinanda Thinnfelda.

1928 0001 kopie kopie

 

Puchýrna měla na třech pod sebou umístěných spádech tři stupníky s 45 pěcholy. Níže byla šlemovna s 16 odstrkavými splavy a kotelna. V roce 1851 byla stavba dokončena a dvě bývalé puchýrny zastaveny. V roce 1882 vystavěla se od Thinfeldu k huti 1240 m dlouhá úzkokolejná dráha. Později Thinfeld nevyhovoval. Založena byla tedy novápuchýrna vojtěšská (r. 1862). V roce 1895 byly budovy Thinfedu zbourány.

V Podlesí bývala také horní kovárna, jejíž budova byla proměněna  na byty příslušníků hornického závodu. Kovárna zásobovala skladiště ,,Zeugamtu" (správu zásob materiálu). Kovárny byly zrušeny, když se otevřely strojnické dílny na Březových Horách. Podobně byla zrušena i stará dřevěná kovárna pod Anenským dolem, na jejímž místě se vybudovala vertikální úpravna, za války zvaná Plevno.

 kovárny kopie

Od Podlesí kdysi hnala pod vojtěšská prádla březohorská štola Matky Boží. V roce 1862 byla rubána z Podlesí vodní štola, aby se odváděla voda z vojtěšských úpraven na Anenský důl. Proti starobylému Kášovu mlýnu vyúsťovala Tříkrálová štola, která mířila pod Lilku. 

Horní závod měl pro zraněné horníky v Podlesí nemocnici v chalupě, jíž se dosud říká Starý špitál. Opatrovníkem tam býval starý Benda, který zraněným také vařil. Před špitálem řada topolů bývala svědkem jak na primitivních nosítkách se přinášeli zranění horníci. Z Březových Hor docházel 2x denně lékař do špitálu. Po Bendovi opatroval zraněné Matěj Černý, všeobecně zvaný Matýsek. Když byla v Příbrami vystavěna okresní nemocnice byl podleský špitál zrušen.

špitál zmenšený


Svébytnost hornické kultury možné nejlépe doložit v oboru typickém pro celé Příbramsko – betlemářství. Podleské betlémy jsou dokonce charakteristické zvláštní naivistickou řezbou.


V roce 1850 zanikla stará vrchnostenská správa a řízení obce se ujali sami obyvatelé prostřednictvím obecních úřadů. Podlesí však dvakrát spojilo svůj osud s Příbramí, se kterou utvořilo obec jednu.  Nejprve to bylo v roce 1894, kdy sami podleští požádali o spojení obou obcí. Jednání trvala od roku 1890 a v referendu se k němu vyjádřili všichni obyvatelé s volebním právem v obou obcích. Tehdejší spojení do jedné místní obce však bylo krátkodobé.  Ke druhému sloučení došlo v roce 1980.

    

19. století bylo dobou vzepjatého spolkového života. Podlesí, tehdy již dělené na Staré a Nové, bylo jedním z kulturních ohnisek na Příbramsku. Zejména „Jednota vzájemně podporujících se ochotníků“ se zapsala do dějin obce.

Na základě uchovaných dokumentů lze ovšem vyvrátit tvrzení o radostné touze Podleských spojit se s Příbramí.

...V roce 1890 provedla obec Příbram čin, o němž my obyčejní smrtelníci nemáme ani zdání, čin protizákonný...Obec podleská byla po celé délce od jihu k severu rozdělena silnicí na dvě části. Část východní (34 domů) byla násilně oddělena od Podlesí a nazvána V. čtvrtí města Příbrami ...

Proti neoprávněnému oddělení bez schválení příslušných nadřízených orgánů podalo zastupitelstvo obce protest. Teprve v roce 1901 rozhodlo ministerstvo vnitra ve svém výnose o novém jednání ohledně úpravy hranic katastru. Vyhýbavé odpovědi obce příbramské dávaly podnět k veřejným protestům. Rok 1902 přináší rozhodnutí městské radnice o rozdělení domovních čísel příbramské části Podlesí a Březových Hor. Dnešní součást Drmlovo Pole bylo přiděleno k Březovým Horám. To vše je opět doprovázeno stížnostmi a rezolucemi.

Až 20. 4. 1910 schválilo obecní zastupitelstvo smírné podmínky pro projednání sporu o hranice. Obec příbramská přepouští veškeré domy na levém břehu Litavky obci podleské za výměnu přilehlých lesů a dvě enklávy u obce Orlova a Oseče. Teprve v roce 1912, tj. po 22 letech, dochází k definitivnímu ukončení sporu.

1. světová válka a poválečná léta

Smutno a pusto bylo v obci Podlesí, ze které odešlo k plukům asi 60 mužů (rok 1914). Za několik dní po prvních bojích se již vracejí ranění vesměs ze srbského bojiště. Mnozí upadli do zajetí nebo padli na bojištích. Činovníci místních spolků provedli pro postižené rodiny sbírku, kterou obec rozděluje i mezi nejchudší zejména kvůli viditelnému zvýšení cen a s ním spojené lichvy.

Počátkem roku 1915 bylo odvedeno dalších 150 mužů, kteří jsou rozptýleni po všech koutech Evropy, ba i asijské Sibiře. V roce 1917 dochází k zastavení práce v horním závodě na tři dny, proto6e dělnictvo trpělo podvýživou. Také v lednu 1918 dochází k odvodu i sedmnáctiletých jinochů. Nesnesitelnými poměry byli horníci dohnáni k zastavení práce pro tělesné oslabení. Horními úřady byla provedena všeobecná prohlídka, po které jedna polovina mužstva byla uznána za práce neschopnou.

V obci byly vybudovány památníky obětem 1. světové války. Doprovází je motto: Proti své vůli život jsme dali - svobodné vlasti se nedočkali.

V roce 1921 bylo provedeno sčítání lidu. Mnoho občanů vstoupilo do církve římsko-katolické. Konalo se několik přednášek a 1. veřejné cvičení místní TJ Sokol.

Slavnostní odhalení pomníku padlým se uskutečnilo 28. října 1922. Koncem roku 1925 se započalo se stavbou elektrické rozvodné sítě. Také rádio prorazilo do Podlesí. První poslech byl umožněn našim občanům TJ Sokolem (31. 1. 1926), když uspořádala společný radiokoncert v sále tělocvičny. 4.-6.7. 1936 se konal v obci sjezd rodáků spojený s odhalením desky podleského rodáka, spisovatele a herce Josefa Lukavského.

2. světová válka a poválečná léta

Tíha války doléhá opět na celou Evropu. V těžké a nejisté době usnáší se podleské zastupitelstvo na provedení občanské sbírky na obranu státu. Dne 3. 10. začíná již Hitler obsazovat Československo. Přijížděli k nám první uprchlíci - Češi - rodáci ze zabraného území. Některé z politických stran byly rozpuštěny. Z toho důvodu se utvořila i pro Podlesí a okolí velká strana Národní jednoty, a to ze tří místních politických stran (národně-sociální, lidové a Domoviny).

Roku 1939 oznamuje rozhlasová stanice Praha, že odsun našeho národa byl předán do rukou říšského kancléře A. Hitlera. Německá vojska přijela i do Příbrami, přejížděla naší vesnicí. 20. 4. byly nařízeny oslavy 50 narozenin A. Hitlera. V naší obci se nekonaly. Od 1.9. byly zaváděny potravinové lístky, později i lístky na uhlí. V tomto roce bylo vydáno nařízení se zákazem shromažďování pro činnost spolkovou, sportovní, kulturní, ba i svíčky na hřbitovech se nesměly užívat.

Dne 25. listopadu 1940 měla být odevzdána okresnímu úřadu z příkazu říšských úřadů obecní kronika. Kronikář Pos byl na to však včas upozorněn št. rotmistrem Pečeným, a proto napsal narychlo do jiné knihy jen něco z předcházejících let, a tuto knihu pak odevzdal. Pravou kroniku schoval a opatroval ji po celou dobu války, i když mu hrozila prohlídka Němců.

1941 byla zastavena činnost Sokola. Každý majitel rozhlasového přijímače obdržel lístek, že poslouchání zahraničního rozhlasu se trestá smrtí. Přesto se rozhlas poslouchal i u nás dál.

Roku 1942 byl sňat zvon z místní kapličky a odevzdán pro válečné účely. Vážil 26 kg a byl zakoupen občany z dobrovolných příspěvků. Ulit byl firmou Josef Teplý v Praze na Smíchově.

V lednu 1943 jsou Židé odváženi do Terezína. V Podlesí žijící židovskou rodinu Glückovu také tento osud stíhá. 2.2. byl nacisty umučen ve vězení v Plötzensee podleský rodák škpt. F. Antropius, který jako zpravodajský důstojník zorganizoval napojení okresů na ilegální spojení vojenské organizace. Na přelomu července a srpna byly vybudovány dva lesní kryty pro stíhané odbojové pracovníky i některé sovětské zajatce. Ty však gestapo odhalilo a k smrti odsoudilo 4 podleské občany, kteří se podíleli na budování krytů.

Partizánská činnost sílí a od 15.4. 1945 nefunguje telefonní a telegrafní služba. Dne 3.5. byl proveden velký nálet amerických letadel na Příbram a okolí. Několik studentů přepadlo německou pozorovatelnu, odzbrojili německou posádku, roztrhali prapor s hákovým křížem a hodili ho do záchodu. Byli stíháni Němci, ale podařilo se jim ukrýt. V tomto roce se také konala 1. ustavující schůze MNV a byl ustanoven prozatimní MNV.

Rudá armáda dorazila do Podlesí dne 12.5. Pro spolupráci s místním MNV byl přidělen komandant Chronov. Dne 8.6. Rudá armáda obec opouští. Obyvatelstvo se s nimi loučí s pohnutými vzpomínkami jako na naše osvoboditele. 5. a 9. 5. 1946 byly vyvěšeny státní vlajky a mládež ČSM uspořádala Staročeské máje.

1949-1988

V říjnu 1949 byl zahájen provoz místního rozhlasu a dva roky na to zřízen telefon s veřejnou hovornou. V roce 1952 došlo k odhalení pamětní desky obětem nacistického násilí v letech 1939-1945.

1953 se součástí Podlesí stalo i Drmlovo Pole. Koncem r. 1955 byla otevřena nová prodejna Jednoty domě č. 81 (dnes Obecní úřad). Dva roky poté byl dokončen železný most u Pauknerova mlýna a k užívání byla odevzdána i autobusová čekárna. Začalo se i se stavbou požární zbrojnice.

V červnu 1958 uspořádal Sbor pro občanské záležitosti první vítání občánků a rovněž v červnu, ale roku 1960, byla slavnostně otevřena Mateřská školka Podlesí. Významným se stal letopočet 1965, kdy obec získala titul Vzorná obec okresu Příbram za rok 1964.

Na vstup vojsk Varšavské smlouvy zareagovali občané rezolucí, v níž žádali jejich okamžitý odchod, propouštění internovaných členů vlády a náhradu škod způsobených okupanty.

V roce 1971 dochází k zavedení autobusové dopravy - linka Orlov-Podlesí-Vysoká Pec, také ke slavnostnímu předání novostavby prodejně Jednota a zahájení pravidelného prodeje. Dům č. 81 prošel rekonstrukcí a o tři roky později sem byl umístěn MNV a knihovna.

1.1. 1976 se stal Orlov součástí naší obce. Na jaře 1978 byla zahájena výstavba prodejny potravin na Drmlově Poli. Ve snaze zlepšit situaci v obci probíhala jednání o integraci obce Podlesí k Příbrami. Sloučení bylo schváleno a 1.1.1980 se stala obec Podlesí osadou MěNV Příbram.

Rekonstrukcí prošla i budova místního pohostinství(1982) a v její blízkosti byla zapojena veřejná telefonní budka(1984). V průběhu let bylo v různých úsecích obce zabudováno mnoho metrů kanalizace. Občané odpracovali mnoho brigádnických hodin zdarma při úpravě komunikací a veřejných prostranství.

delitko


 

Obec Podlesí
č.p. 81
Příbram
261 01

e-mail: obeczavinacobecpodlesi.cz
IČ: 00662941
Číslo účtu: 2321684/0600
www.obecpodlesi.cz

Erb Obec PodlesíÚřední hodiny pro veřejnost
P0  a ST 7.30 - 11.30; 12.30 - 17.00
ÚT  a ČT 7.30 -11.30; 12.30 - 15.00
PÁ  ZAVŘENO

© Obec Podlesí. Právní doložka. Tvorba stránek moonbarks.